ERGONOMIE - klíč ke zdraví pracovníků i k ekonomické výkonnosti
V minulosti se prostoru a vybavení pracivišť v průmyslové oblasti věnovalo jen minimum pozornosti. V současnosti už není optimální návrh a uspořádání pracoviště pouze sociální otázkou, ale představuje základní aspekt hospodářské úspěšnosti nejednoho podniku. Shoda mezi
ekonomicky žádoucími a fyziologicky vhodnými pracovišti je častým předmětem diskuse mezi vedením a pracovními týmy v podnicích, ale i mezi specialisty na tuto problematiku nebo zdravotníky.
Obecně platí, že pracovní podmínky a pracovní prostředí se musí optimálně přizpůsobovat lidské fyziognomii, anatomii, výkonové kapacitě, psychickým potřebám apod. To je nepostradatelným předpokladem k dosažení trvalé osobní výkonnosti na vysoké úrovni a tidíž i hospodářské efektivnosti podniku jakožto celku.
Sedět nebo stát I přes negativní důsledky se pracovní poloha vsedě považuje za výhodnou v porovnání s pracovní polohou vstoje. Je charakterizována nižším energetickým výdejem, nižším zatížením dolních končetin, nižšími nároky na objehový systém a ve srovnání s polohou vstoje poskytuje větší stabilitu, umožňuje výkon činností s vyššími nároky na přesnou koordinaci, v neposlední řadě provádění zrakově náročných úkonů apod.
Akcent na páteř Neustále se zvyšující úroveň technického rozvoje má za následek vyšší potřebu profesí se sedavým charakterem zaměstnání. Průměrná doba strávená sezením, ať už v práci, tak při mimopracovních činnostech se zvyšuje. Páteř je hlavním podpůrným prvkem stati-ckých poloh těla. Člověk ji používá permanentně, ať už na svém pracovišti sedí, anebo stojí. Z hlediska zatížení pohybového aparátu a páteře má dlouhodobé sezení řadu negativních důsledků, zejména na držení těla, přetížení svalového a vazivového systému, deformace meziobratlových plotének apod.
Židle jako důležitá součást ergonomického vybavení pracoviště U mnoha pracovních profesí je to právě židle, která je jednou z nejdůležitějších pracovních pomůcek. Pokud člověk permanentně sedí, je židle v trvalém kontaktu s tělem a má v těchto případech větší vliv na jeho zdraví než další vybavení pracoviště. Špatné sezení s sebou nutně nese větší energetické nároky spojené s vyvažováním nevhodného držení těla nebo uhýbáním bolestivým stavům. Efektivnější by samozřejmě bylo využít tuto ztrátovou energii pro samotnou práci. Podle některých ergonomů mohou v mnoha případech chybějící energetické rezervy dosahovat až 30 %!
Dynamické sezení Ergonomicky řešená pracovní židle umožňuje využívat tzv. dynamické sezení. V praxi to znamená, že po chvíli sezení změníme polohu ve smyslu výšky nebo úhlu nastavení sedáku či opěradla židle tak, abychom preventivně předešli bolestivým stavům. Bezproblémové ovládání s možností nastavení při sezení je předpokladem pro komfortní dynamické sezení. Periodicita změny je dána individuálním vnímáním potřeby daného uživatele. Je proto třeba vysledovat tuto potřebu a především tento režim praktikovat. Tímto způsobem do značné míry prodloužíme svůj výkon při práci, vylepšíme fungování krevního oběhu a zabráníme předčasné únavě.
Způsoby sezení při práci V zásadě rozeznáváme tři základní polohy při sezení, které uplatňujeme s přihlédnutím k charakteru pracovní činnosti. Jde o sezení přední, střední a zadní.
Obecně platí, že pracovní podmínky a pracovní prostředí se musí optimálně přizpůsobovat lidské fyziognomii, anatomii, výkonové kapacitě, psychickým potřebám apod. To je nepostradatelným předpokladem k dosažení trvalé osobní výkonnosti na vysoké úrovni a tidíž i hospodářské efektivnosti podniku jakožto celku.
Sedět nebo stát I přes negativní důsledky se pracovní poloha vsedě považuje za výhodnou v porovnání s pracovní polohou vstoje. Je charakterizována nižším energetickým výdejem, nižším zatížením dolních končetin, nižšími nároky na objehový systém a ve srovnání s polohou vstoje poskytuje větší stabilitu, umožňuje výkon činností s vyššími nároky na přesnou koordinaci, v neposlední řadě provádění zrakově náročných úkonů apod.
Akcent na páteř Neustále se zvyšující úroveň technického rozvoje má za následek vyšší potřebu profesí se sedavým charakterem zaměstnání. Průměrná doba strávená sezením, ať už v práci, tak při mimopracovních činnostech se zvyšuje. Páteř je hlavním podpůrným prvkem stati-ckých poloh těla. Člověk ji používá permanentně, ať už na svém pracovišti sedí, anebo stojí. Z hlediska zatížení pohybového aparátu a páteře má dlouhodobé sezení řadu negativních důsledků, zejména na držení těla, přetížení svalového a vazivového systému, deformace meziobratlových plotének apod.
Židle jako důležitá součást ergonomického vybavení pracoviště U mnoha pracovních profesí je to právě židle, která je jednou z nejdůležitějších pracovních pomůcek. Pokud člověk permanentně sedí, je židle v trvalém kontaktu s tělem a má v těchto případech větší vliv na jeho zdraví než další vybavení pracoviště. Špatné sezení s sebou nutně nese větší energetické nároky spojené s vyvažováním nevhodného držení těla nebo uhýbáním bolestivým stavům. Efektivnější by samozřejmě bylo využít tuto ztrátovou energii pro samotnou práci. Podle některých ergonomů mohou v mnoha případech chybějící energetické rezervy dosahovat až 30 %!
Dynamické sezení Ergonomicky řešená pracovní židle umožňuje využívat tzv. dynamické sezení. V praxi to znamená, že po chvíli sezení změníme polohu ve smyslu výšky nebo úhlu nastavení sedáku či opěradla židle tak, abychom preventivně předešli bolestivým stavům. Bezproblémové ovládání s možností nastavení při sezení je předpokladem pro komfortní dynamické sezení. Periodicita změny je dána individuálním vnímáním potřeby daného uživatele. Je proto třeba vysledovat tuto potřebu a především tento režim praktikovat. Tímto způsobem do značné míry prodloužíme svůj výkon při práci, vylepšíme fungování krevního oběhu a zabráníme předčasné únavě.
Způsoby sezení při práci V zásadě rozeznáváme tři základní polohy při sezení, které uplatňujeme s přihlédnutím k charakteru pracovní činnosti. Jde o sezení přední, střední a zadní.
Přední sezení
Tento typ sezení převažuje u většiny průmyslových činností a kancelářských prací.
Charakteristika polohy:
Trup je lehce nakloněn vpřed. Stehna jsou ve vodorovné poloze a trup je předkloněn v úhlu menším než je 90° od horizontální roviny. Negativní dopad na tlak a krevní oběh v dutině břišní. Zvýšené statické zatížení krčního a zádového svalstva. Zatížení sedací části je přeneseno spíše vpřed na zadní stranu stehen a působí negativně na cirkulaci krve v nohou, omezuje břišní dýchání.
Není vhodné dlouhodobé setrvání v této pozici bez opory paží područkami nebo o pracovní plochu.
Tento typ sezení převažuje u většiny průmyslových činností a kancelářských prací.
Charakteristika polohy:
Trup je lehce nakloněn vpřed. Stehna jsou ve vodorovné poloze a trup je předkloněn v úhlu menším než je 90° od horizontální roviny. Negativní dopad na tlak a krevní oběh v dutině břišní. Zvýšené statické zatížení krčního a zádového svalstva. Zatížení sedací části je přeneseno spíše vpřed na zadní stranu stehen a působí negativně na cirkulaci krve v nohou, omezuje břišní dýchání.
Není vhodné dlouhodobé setrvání v této pozici bez opory paží područkami nebo o pracovní plochu.
Střední (napřímené) sezení
Charakteristika polohy: Poloha těžiště spočívá v oblasti břišní dutiny.
Obecně řečeno, jde za daných možností o staticky rovnovážnou polohu. Ale i při správném vzpřímeném sezení bez opory zad dochází ke zvýšené zátěži zádového svalstva. Pro udržení rovnovážného stavu musí být svaly vždy pod určitým napětím. Tuto polohu nelze využít u řady pracovních činností protože zorný úhel je příliš horizontální. Často nás tedy nutí do předsunu či předklonu krční páteře a tím i k jejímu přetěžování.
Charakteristika polohy: Poloha těžiště spočívá v oblasti břišní dutiny.
Obecně řečeno, jde za daných možností o staticky rovnovážnou polohu. Ale i při správném vzpřímeném sezení bez opory zad dochází ke zvýšené zátěži zádového svalstva. Pro udržení rovnovážného stavu musí být svaly vždy pod určitým napětím. Tuto polohu nelze využít u řady pracovních činností protože zorný úhel je příliš horizontální. Často nás tedy nutí do předsunu či předklonu krční páteře a tím i k jejímu přetěžování.
Zadní sezení
Charakteristika polohy: Trup je skloněn vzad v úhlu větším než je 90° od horizontální roviny. Poloha je považována za nejméně únavnou.
Při nesprávném podepření pánve dochází k jejímu překlopení vzad, což způsobuje oploštění bederní lordózy. Poloha může být využita jako pracovní jen v omezeném rozsahu.
Charakteristika polohy: Trup je skloněn vzad v úhlu větším než je 90° od horizontální roviny. Poloha je považována za nejméně únavnou.
Při nesprávném podepření pánve dochází k jejímu překlopení vzad, což způsobuje oploštění bederní lordózy. Poloha může být využita jako pracovní jen v omezeném rozsahu.
Pokud hovoříme o vhodnosti některé z poloh k určité činnosti, není tím myšleno strnulé sezení, ale občasná změna těžiště, úhlů a výšek nastavení židle v blízkosti dané pozice. Možnost střídání uvedených poloh během práce podporuje dynamiku sezení. Způsob sezení je ovlivněn designem pracovní židle, uspořádáním pracovního místa a individuálními návyky.